Vážený pane prezidente, vážená paní Gašparovičová, vážené dámy, vážení pánové,
rád bych Vám, pane prezidente, ještě jednou poděkoval za to, že jste dodržel tradici a jako cíl své první zahraniční cesty po Vašem znovuzvolení zvolil opět naši zemi. Já jsem v loňském roce udělal totéž.
Naše setkávání se na konci a počátku našich funkčních období má především význam symbolický. Není tomu tak proto, že by mezi našimi zeměmi existovalo tolik problémů, které by vyžadovaly častá jednání prezidentů. Naše setkávání především vyjadřuje tu velmi pozitivní skutečnost, že jsme – i přes rozdělení společného státu – zůstali nejbližšími sousedy, přáteli a spojenci, a že jsme zeměmi a národy propojenými tisíci spojení a vazeb na všech úrovních života společnosti. Vyjadřuje i naše společné odhodlání tuto vzájemnou blízkost a provázanost dále rozvíjet a posilovat.
Troufám si tvrdit, že je česko–slovenský vztah v dnešní Evropě unikátní. Rozdělení společného státu jej neoslabilo, ale naopak mu dodalo spontánnosti a přirozenosti. Tento vztah není omezen pouze na určité části politického spektra našich zemí, ale jde politickým spektrem napříč, netýká se pouze hlav států, ale i vládních a parlamentních představitelů bez ohledu na to, zda sebe sami počítají k politické levici či pravici. A je ještě větším pozitivem, že není omezen pouze na oblast politiky, ale že se v nemenší míře týká hospodářství, kultury, sportu a hlavně tisíců obyčejných mezilidských vztahů. Jsem rád, že zástupci všech těchto různorodých sfér jsou dnes zastoupení i kolem tohoto stolu.
Toto naše přátelství a spojenectví je obzvláště cenné právě dnes, kdy svět, Evropa i náš region čelí novým komplikovaným problémům a výzvám. Není to pouze ekonomická krize, jejíž důsledky nás citelně zasáhly. Je to i nebezpečný politický vývoj v našem okolí, který se projevuje nárůstem nacionalismu a snahami o revize hranic a o změnu uspořádání, které nastalo po obou světových válkách minulého století. Rizika v tomto směru vyvolávají i obtížně předvídatelné důsledky umělé centralizace Evropské unie, která se stává platformou, na níž se tyto síly snaží se svými nároky uspět.
Pane prezidente, při našem posledním setkání, které se uskutečnilo před několika dny na summitu středoevropských prezidentů v Novém Sadu, jsem se zájmem poslouchal Vaše vystoupení a pochopil jsem, že současný vývoj v Evropské unii dělá v mnoha ohledech starosti i Vám. Věřím, že naše země, jako nejbližší sousedé a přátelé, budou mít právě v tomto ohledu v budoucnu příležitost stále více kooperovat – při plném respektu k přirozeným, do jisté míry se lišícím národním zájmům.
Vážený pane prezidente, dovolte mi, abych řekl, že jsem rád, že jste znovu získal důvěru svých spoluobčanů a že jste tu dnes opět s námi. Přeji Vám ve Vašem druhém funkčním období mnoho sil, zdraví a úspěchů, přeji totéž i Vaší paní a úspěch přeji Slovenské republice a jejím občanům.
