Naopak 12 % respondentů připustilo, že předvolební marketing jednotlivých politických stran rozhoduje o jejich politické volbě. Každá politická strana tak může v případě předvolebního marketingu určitou část z této 12% skupiny občanů získat, ale také ztratit. Jak vyplývá z dalších údajů získaných průzkumem společnosti SANEP, vnímají lidé předvolební politické kampaně spíše negativně. Drtivá většina dotázaných (89 %) nevěří předvolebním slibům a 60 % respondentů si myslí, že jsou předvolební kampaně zbytečné. Důvěru v předvolební sliby má pouhých 8 % dotázaných a jako smysluplné vnímá předvolební kampaně 23 % respondentů.
Podle názoru profesorky a vedoucí katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze Vladimíry Dvořákové je kritika volební kampaně zaměřené na jednoduché marketingové postupy, které navíc kopírují momentální postoje či nálady voličů, jistě oprávněná. Přesto je podle Dvořákové nutné zdůraznit, že používání reklamních prvků (vizuální sjednocení, slogany, podvědomé působení atd.) má v moderních kampaních své místo. Vědět, co si lidé přejí a jaké mají problémy, je pro politika podle slov profesorky Dvořákové důležité. Vystihuje to podle ní okřídlené rčení, že politik by se neměl jen dívat do zrcadla, ale občas se podívat i z okna. Naučit se s tím vhodně pracovat je však podle profesorky problém.
Z hlediska důvěryhodnosti získaly informace poskytované jednotlivými politickými stranami (formou inzerce, billboardů, předvolebních letáků apod.) podle průzkumu společnosti SANEP pouze 1 procentní bod. Naopak jako nejobjektivnější médium při získávání informací o jednotlivých politických stranách hodnotí účastníci průzkumu internet, který získal 34 procentních bodů. Nad druhém a třetím místě se v otázce objektivity umístily kampaně na TV s 27 % a v tisku s 25 %. Rozhlas vnímá objektivně v otázce získávání informací o politických stranách 10 % respondentů a bulvární tiskoviny 3 % dotázaných.
Společnost SANEP provedla v období od 10. až 13. sprna 2009 internetový průzkum u vybrané skupiny 4.695 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18 až 61 let.
